Proč NEstavět kamenné mohyly v přírodě

Spousta lidí dnes utíká do přírody, aby si vyčistili hlavu a nadýchali se čerstvého vzduchu. V lese, v horách, u řeky nebo dokonce i na poušti je ale potřeba dodržovat outdoorovou etiku. Jedná se o pravidla, která zajistí, že lidé přicházející po nás budou vstupovat na identické místo.

Stavba mohyl, věžiček, mužíků, pyramid a obrazců z kamenů se může zdát jako neškodná zábava. Zástupy mohyl mají ale větší dopad na ekosystémy, než si mnozí uvědomují. Dochází k přerušení tisíce let probíhajících procesů, ohrožení rostlin i živočichů a narušení pocitu spojení s přírodou.

Historie mohyl

Kamenné mohyly jsou spojené s lidskou aktivitou od nepaměti. Lidé stavěli mohyly na posvátných místech, v okolí pohřebišť i v místech záhadných přírodních jevů. Stavba mohyl patřila v mnoha kulturách k umění.

Mohyly také často sloužily k navigaci, což se využívá dodnes. Nakupené kameny na vyvýšeném místě fungují jako signál a záchytný bod. Na pobřeží můžeme dokonce vidět pozůstatky obrovských mohyl, které se používaly jako první obdoba majáků.

Značení cesty pomocí mohyl bylo rozšířené na všech kontinentech. Dnes jej využívají nomádi, zemědělci, lidé žijící daleko od civilizace a v neposlední řadě poutníci a turisti. Stavba kamenných mohyl má tedy své opodstatnění.

Negativní dopady stavby kamenných mohyl

V posledních letech se ze stavění mohyl bez hlubšího významu stal nebezpečný sport. První malá, nevinná mohylka je lavinový spouštěč. Další rok už je ve stejném místě mohyl padesát a za dva roky to bude oblíbený instagramový spot se zcela změněnou krajinou.

Níže uvádím pět hlavních důvodů, které vysvětlují negativní dopady tvorby kamenných mohyl:

1. Půdní změny

Přeskládání kamenů vede ke geomorfologickým změnám. Mohyly napomáhají erozi, protože půda není chráněná a může ji snadno spláchnout voda nebo odnést vítr. Bez půdy se v daném místě nebude dařit žádným rostlinám, bez jejichž kořenů se ještě víc umocní eroze.

Přesun jakéhokoliv kamene bych přirovnala k teorii motýlího efektu (nepatrná změna má kvůli sledu navazujících událostí za následek obrovské globální změny). V ekosystémech, jichž jsou kameny nedílnou součástí, se odehrávají změny tisíce let. Tyto procesy dávají přírodě její jedinečný vzhled a přirozeně ji vedou do stavu, který je pro ekosystém nejlepší. Rozhodně je škoda tento dlouhý proces přerušit jen kvůli instagramové fotce.

2. Vliv na rostliny a živočichy

Kameny ve vodě i na souši slouží jako útočiště mnoha různých živočichů. Jedni pod ním hledají úkryt, jiní potravu, nebo se zde klube nový život – ať už jde o jikry ryb, larvy hmyzu nebo vajíčka pobřežních ptáků. Navíc pokud například vytáhneme kámen z vody, může na něm být přilepený živočich a tím ho de facto zabijeme. Stejný dopad to bude mít i na rostliny obrůstající kameny.

Živočichové žijící v těchto ekosystémech jsou taky přímo ovlivňováni změnami popsanými v předchozím bodě.

Spojitost mezi lidským domovem a domovem živočichů žijícími pod kameny dobře znázornil Národní park České Švýcarsko.

3. Ztížení navigace

Jak už bylo zmíněno výše, jedním z primárních účelů kamenných mohyl byla a je navigace. Při túře v horách nebo ve dnech s nízkou oblačností se jedná o velice účinný a sympatický způsob značení cest. Mohyly jsou viditelné v adekvátních rozestupech na trase a bezpečně nás vedou do cíle.

A právě tady vzniká problém s mohylami, které nepostavili správci parků a rezervací. Kromě zmatení a možného ohrožení lidí na treku je tím zbytečně přidávána práce rangerům, kteří musí vracet uskupení kamenů do původní podoby. Někteří kreativci navíc v zápalu tvorby umění rozebírají chodníky a používají materiál připravený k úpravě zázemí parků.

4. Chybějící estetika

Jedním z důvodů, proč lidi chodí do přírody, je snaha uniknout všudypřítomné zástavbě měst. Místo toho ale přijdeme na místo zcela podepsané lidskou rukou a musíme se dívat na to, co zde vytvořili turisté před námi. Některé uskupení opravdu můžou být krásné a popírat zákony gravitace, opět ale narážíme na problém lavinového efektu.

Oficiálně se jedná o vandalismus, za který ve většině přírodních parků a rezervacích hrozí pokuta. Naučme se obdivovat krásu přírody v její původní podobě.

5. Přítomnost lidské aktivity

Kamenné mohylky můžou trochu připomínat nápis lihovkou na dveřích veřejného záchodku ,,byl jsem tady“. Na dané místo už se kolikrát nevrátíme, ale s nově postavenou kamennou mohylou po nás zůstane stopa mnohem déle, než si myslíme.

K přírodě je potřeba přistupovat jako ke komplexnímu živému organismu a uvědomit si, že na některých místech jsme pouhými návštěvníky. Je důležité se naučit vnímat, naslouchat a pozorovat bez zbytečných zásahů. To podle mě hezky shrnuje známé moto:

,,Take nothing but pictures, leave nothing but footprints.„

Prosím, nestavte kamenné mohyly…

Existuje přísloví, že když něco hledáme, žádný kámen by neměl zůstat neobrácený. Toto přísloví ale nelze aplikovat v národních parcích, kolem stezek a na dalších přírodních turistických místech. Možná opravdu v přírodě něco hledáme, pod kameny to ale nebude.