20 míst, které navštívit na Islandu
Turistika

20 míst, které navštívit na Islandu

Island byl dlouho pro hodně lidí nedostupnou zemí – dopravní spojení na tento izolovaný ostrov bylo mizerné a ceny astronomické. Přestože Island zůstává jednou z nejdražších zemí světa, díky zlevnění letenek a dobré backpackerské infrastruktuře se cestování po Islandu stalo přijatelné. Kempy jsou tu hezky udržované (kemp najdete i uprostřed hlavního města), cena benzínu je průměrná, příroda je zdarma a na každém rohu je geotermální bazén za pár šupů.

Island má ve světě auru tajemného divokého ostrova s krásnou krajinou. Někde uprostřed severního Atlantiku se drsní Vikingové prochází mezi soptícími vulkány a za zády mají zasněžené hory spojené ohromným ledovcem. A tak nějak Island doopravdy vnímám i já, přestože 21. století a turismus dorazili už i sem. Doporučuji projít seznam mých nejoblíbenějších míst (něco málo turistických, něco málo méně turistických), ale všech nádherných a unikátních, a sestavit si vlastní itinerář snů!

Další články o Islandu

Nejkrásnější místa Islandu – mapa:

#20 Streetartový Reykjavík

Hlavní město Reykjavík je díky nedalekému mezinárodnímu letišti a přístavu výchozím bodem pro většinu cestovatelů. Přestože velké procento lidí přijíždí na Island převážně kvůli přírodě, hlavní město ostrova by určitě bylo škoda vynechat. Zasazené mezi oceánem, fjordy a lávovým polem, vzbuzuje i hlavní město dojem divokosti a úzkého propojení s přírodou.

Jako většina severských měst má Reykjavík speciální, milou a tak trochu hipsterskou atmosféru. Možná je to řadou útulných kaváren a restaurací, kam často lidé prchají před náhlou změnou počasí, možná je to kvůli stylovým barům a velmi veselému nočnímu životu, třeba je to díky krásné severské architektuře. Reykjavík je navíc velmi malý, a přestože v něm žije skoro polovina obyvatel Islandu, na rozlehlost, přelidněnost a dopravní zácpy by si tady mohl stěžovat málokdo.

Většina lidí míří v Reykjavíku na prohlídku kostela Hallgrímskirkja, koncertní haly Harpa, skulptury The Sun Voyager nebo jednoho z mnoha muzeí. Podle mě se ale nejlépe nasává atmosféra procházkou od rybníka Tjörnin kolem radnice a hlavního náměstí, dále nahoru do ulic Bankastræti/Laugavegur a Skólavörðustígur, které jako pěší zóny s plno obchůdky a hospodami představují centrum Reykjavíku.

#19 Našlapaný Golden Circle

Šíleně turistický, ale zároveň velmi zajímavý je okruh zvaný Golden Circle, který je hned za branami Reykjavíku. Odtud míří na okruh spousta organizovaných tůr, ale pro větší svobodu je lepší si půjčit vlastní auto. Kdo se chce vyhnout davům, může v letních měsících vyrazit na večerní okruh a využít kempů na cestě. Třistakilometrový okruh nabízí tři zastávky:

  • Þingvellir (Thingvellir) – nejstarší parlament na světě, známý jako Althing, založený v roce 930 se nachází v místě, kde se střetává Severoamerická a Euroasijská tektonická deska
  • Gullfoss – vodopád na řece Hvítá padá do kaňonu ve dvou fázích – první část vodopádu měří 11 metrů a druhá část vodopádu úctyhodných 21 metrů
  • Haukadalur – geotermální oblast známá především díky svým dvěma gejzírům – Strokkur (voda tryská každých 5-10 minut) a Geysir

#18 Přehlížený poloostrov Reykjanes

Poloostrov Reykjanes se nachází na jihozápadě hned pod Reykjavíkem. Jeho součástí je Keflavík s mezinárodním letištěm a například rybářské město Grindavík.

Důvodem návštěvy většiny turistů je ale Blue Lagoon, neboli modrá laguna. Přírodní geotermální bazén s horkou azurovou vodou a údajně léčivým bahnem na dně sice není levná zábava, ale z mého pohledu je to pohádkové zakončení cesty po Islandu. Pod širým nebem s drinkem v ruce tady rozmrznou kosti, které předtím ošlehal islandský vítr.

Navzdory velmi krátké vzdálenosti z Reykjavíku si málo lidí udělá čas na další zajímavá místa na Reykjanes. Nachází se tady například geotermální oblasti Gunnuhver a Krýsuvík, oblast střetu Severoamerické a Euroasijské tektonické desky Bridge between continents, mořské útesy s lávovými útvary, dramatické majáky a malé rybářské vesničky.

#17 Vestrahorn a východní fjordy

Přestože východní fjordy nejsou tak proslavené jak islandské Westfjordy nebo sousední norské fjordy, pořád se jedná o krásnou oblast ukrývající řadu pokladů. Nejen ti, kdo milují roadtripy, si budou užívat jízdu po často nezpevněné Hwy 1, která se klikatí mezi majestátními vrcholky skal a divokým ledovým oceánem. Za každou zatáčkou se otevírá nová zátoka, řídne osídlení i provoz, stoupá touha zastavit na každém odpočívadle a vyfotit dramatické pobřeží.

Ať už vaše cesta na východní fjordy vede ze severu nebo z jihu, doporučuji doplnit zásoby a benzín na větších záchytných bodech – ve městě Egilsstaðir nebo Höfn. Právě kousek za městem Höfn se nachází odbočka na pláž s černým pískem na mysu Stokksnes, odkud je dobrý výhled na Vestrahorn, dnes jedny z nejfotografovanějších hor na Islandu. Kromě toho je tady také historická vikingská vesnice, která byla vybudována filmaři.

Výhodou East Fjords je ta, že ať už člověk zastaví na jakémkoliv úseku, odkud se jde dál do hor nebo k vodopádům, zástupy turistů tady budou oproti zbytku Islandu výrazně prořídlé.

#16 Město Akureyri a okolí

Akureyri je se svými sotva 20 000 obyvateli čtvrté největší město Islandu. Drží si atmosféru klidného městečka s útulnými kavárnami, obchůdky a guesthousy a malým centrem s hezkou architekturou. Akureyri se nachází na samém konci zátoky Eyjafjörður, takže je částečně chráněno před otevřeným oceánem a zároveň má pořád výhody pobřežního města.

Severoislandská města jako právě Akureyri jsou ideální výchozí bod pro outdoorové aktivity. Mezi nejoblíbenější organizované tůry patří whale watching a horse riding.

Severně od Akureyri se nachází historické domy Laufas Turf Houses, které jsou dnes součástí skanzenu. Východně od města je krásný vodopád Goðafoss. Kousek jižně od Akureyri je pak taková malá rarita – Jólahúsið, neboli vánoční dům, za který by se nestyděl ani samotný Santa Claus.

#15 Tichý kaňon Ásbyrgi

Ásbyrgi je ledovcový kaňon v severní části Islandu, který je součástí Diamond Circle zahrnující oblast od Mývatnu po Húsavík. Tento kaňon ve tvaru podkovy měří 3,5 km na délku a 1 km na šířku, uvnitř i po obvodu je zarostlý hustým lesem a oficiálně je pořád součástí národního parku Vatnajökull.

U kaňonu se nachází i pohodový kemp, kde jsem v polovině září viděla tu nejkrásnější polární záři na Islandu.

V samotném parku doporučuji zvolit stezku po vrchním obvodu kaňonu, který kopíruje tvar 100 metrů vysokého srázu. Většina stezek má 7-12 km a jejich vzájemnou kombinací je možné vytvořit okruh.

Silnice ke kaňonu z jihu od Mývatnu vede podél vodopádů Dettifoss a Selfoss, brzy se ale mění na nezpevněnou cestu plnou nástrah, včetně příležitostného brodění potoků. Delší objížďka ze severu od Húsavíku vede po o něco kultivovanější Hwy 85. Cesta středem je pro většinu autopůjčoven pasé a nevztahuje se na ni pojištění. I to je důvod, proč většina turistů návštěvu Ásbyrgi vynechává. To z něj dělá jednu z mála islandských přírodních památek bez davů.

#14 Fotogenický vodopád Seljalandsfoss

Jako velká většina přírodních atrakcí na Islandu se vodopád Seljalandsfoss nachází hned u hlavní silnice na jižní části ostrova. Díky svojí lehké přístupnosti patří mezi nejvíce navštěvované místa Islandu.

Na Islandu jsou tisíce vodopádů, ale Seljalandsfoss patří mezi nejkrásnější. Jeho unikátnost spočívá v tom, že 60 metrů vysoký vodopád je možné obejít zezadu. Stezka vede za vodopád do jeskyně vyhloubené do dřívějších útesů. Pohled z jeskyně na padající masy vody obklopené zeleným mechem je nezapomenutelný. Nutno počítat s malou sprškou z odrážejících se kapek vody.

TIP: Dnes už to asi není žádné tajemství, přesto jej hodně lidí ve spěchu vynechá. Řeč je o sousedním vodopádu Gljufrabui. Ten je důmyslně skrytý ve skále jen o pár set metrů dále po pěšině směrem na sever. Vodopády jsou většinou magická místa, ale jeskynní vodopády jsou ještě o kousek čarovnější.

#13 Město Húsavík na dalekém severu

Húsavík je malé rybářské městečko na severu ostrova. Oceánem toto město zcela žije, takže pokud místní nerybaří na lodi, tak pracují v továrně na zpracování ryb, organizují pozorování velryb pro turisty nebo dělají průvodce v The Whale Museum.

Další oblíbenou aktivitou je večerní siesta v okolních hot potech, protože tato část Islandu je podobně jako zbytek ostrova bohatá na geotermální zdroje. Luxusní verzi koupání v horkých geotermálních pramenech na břehu moře nabízí lázně GeoSea.

Húsavík je především o atmosféře. Krásná skandinávská architektura, romantický přístav a trochu míň romantická vůně rybiny, hluboký záliv a v dálce hory pokryté sněhovou vrstvou i uprostřed takzvaného léta. V létě je tady kupodivu počasí celkem vyrovnané, přestože z oceánu míří pravidelná dávka slaného ledového větru. V zimních měsících tady pravděpodobně zažijete stereotypní Island – sněhovou bouři a podívanou na tu nejintenzivnější polární záři.

#12 Gigantický vodopád Glymur

Glymur byl dlouho se svými 198 metry považován za nejvyšší vodopád Islandu, dokud ho o toto prvenství nepřipravil vodopád Morsárfoss. Přesto se jedná o jeden z nejhezčích vodopádů, kdy dlouhé provazce vody spadají do hlubokého kaňonu.

Cesta ke Glymuru je sama o sobě zážitek. Stezka vede jeskyní, přes řeku po ne příliš stabilní kládě, údolím řeky, až na samý vrchol skály nad vodopádem. Celá trasa má necelé 3 km a je jednosměrná. Jelikož se Glymur nachází jen hodinu jízdy od Reykjavíku, je to pro mnohé oblíbený jednodenní výlet.

#11 Tajemný poloostrov Snæfellsnes

Snæfellsnes je protáhlý poloostrov na západní straně Islandu. Cesta do města Borgarnes, kde začíná Rd 54 lemující celý poloostrov, zabere z Reykjavíku zhruba hodinu jízdy. Poloostrov působí jak autonomní stát v rámci Islandu – nikoliv z politického hlediska, ale ze speciální atmosféry, kterou vyzařuje.

Na poloostrově doporučuji strávit alespoň dva dny. Za prvé kvůli jeho rozloze, která není úplně malá, za druhé kvůli množství přírodních zajímavostí, které je tady možné navštívit:

  • Gerðuberg – čedičové skály ve tvaru speciálně formovaných sloupů
  • Ölkelduvatn Mineral Spring – zdravý minerální pramen, který chutí připomíná vincentku, je možné načepovat z malé pumpy uprostřed pole
  • Ytri Tunga beach – jedna z mála pláží s bílým pískem na Islandu je známá pro častý výskyt tuleňů v letních měsících
  • Rauðfeldsgjá Gorge – do jeskyně ve skále je možné se dostat úzkou puklinou
  • Z Arnarstapi do Hellnaru – tento krátký zpáteční hike (6 km) mezi dvěma vesnicemi na samém konci poloostrova je známý pro své výhledy na útesy s mnoha skalními oblouky a jeskyněmi
  • Snæfellsjökull National Park – národní park se soustřeďuje kolem kuželovité sopky, která se proslavila jako dějiště v knize Cesta do středu Země od Julese Vernea
  • Londrangar viewpoint a Djúpalónssandur – další vyhlídka na skalní útavry lemující pobřeží poloostrova a černá pláž
  • Kirkjufell mountain – tato údajně nejfotografovanější hora Islandu byla zároveň dějištěm GOT

#10 Národní park Skaftafell

Skaftafell se nachází na jihu Islandu a jedná se o druhý největší národní park v zemi. Byl založený už v roce 1967. Dnes je díky řadě stezek, turistickému kempu a dobrému dopravnímu spojení jednou z nejoblíbenějších přírodních atrakcí Islandu. Většina turistů se ale drží prvních pár set metrů stezky, takže odlehlejší části parku jsou mnohem méně frekventované.

Osobně doporučuji projít parkem velký okruh, který začíná jak většina menších hiků u Visitor centra. Celý okruh má asi 18 km a na jeho trase jsou všechny highlighty parku. Ze začátku se cesta klikatí na vyhlídku na ledovcový splaz Skaftafellsjökull. Podél ledovce se pak stoupá několik kilometrů. Na rozdvojení se z pěšiny stává neupravená stezka, která vede přes kameny na vrchol hory Kristínartindar (1126 m.n.m.). Odtud je za dobrého počasí výhled na splazy Vatnajökull, Skaftafellsjökull a Morsárjökull. Nahoře je mimochodem keška:)

Z vrcholu se vrací stejnou cestou na rozdvojení, odkud stezka klesá přes travnatou pláň. Časem se otevírá pohled do druhého údolí. V poslední části je steka zpevněná a dobře udržovaná. Od vodopádu Svartifoss, který padá do hloubky 12 metrů, se napojují zástupy turistů.

#9 Čarodějné hory Kerlingarfjöll

Kerlingarfjöll neboli čarodějné hory je pohoří vulkanického původu v Islandských výšinách. Oblast je známá pro své geotermální prameny, jejichž minerály zbarvují okolní půdu do žlutých, oranžových a zelených odstínů. Kerlingarfjöll je velmi podobný dnes již profláklé oblasti Landmannalaugar, která je pro většinu lidí oblíbenější alternativou.

Kerlingarfjöll patří k méně navštěvovaným oblastem Islandu, protože se nachází v centrální části země. Dříve nezpevněná cesta, na které bylo nutné brodit několik řek, má dnes mosty a je sjízdná i pro menší džípy. Silnice je ovšem otevřená jen od června do září, takže okno pro návštěvu těchto hor je velmi limitované. Odměnou je liduprázdná pohádková krajina a pravé islandské dobrodružství.

#8 Termální prameny v Hveragerði

Malé město Hveragerdi, vzdálené jen 45 minut jízdy od Reykjavíku, je důležitá geotermální oblast. Nachází se tady desítky skleníků, které ostrovanům zajišťujíc přísun fresh zeleniny a květin. Díky četným horkým pramenům se z něj v poslední době stalo oblíbené turistické místo.

Údolím Reykjadalur vede krátká (7 km, zpáteční) stezka k horké řece. Stezka je lemovaná zelenými kopečky, na kterých se zvesela pasou ovce, a míjí desítky jezírek s vařící vodou a bublajícím bahnem.

Po pár kilometrech se setkává studený potok s horkým pramenem a dohromady vytváří ideální teplotu na koupání i za chladných deštivých dní. Kolem řeky je vybudovaný dřevěný chodník a improvizované dřevěné převlékárny. Pak už zbývá jen najít tůňku pokud možno bez lidí a ponořit se do přírodních termálních lázní.

POZOR: Jezírka, kterou potkáte cestou k řece, jsou nejen vařící, ale můžou být i toxická. Poroto je vždy lepší brát varovné tabule vážně a držet si distanc.

#7 Vík a dramatické lávové pláže

Vík í Mýrdal je malá vesnice, která je svou polohou nejjižnější vesnicí Islandu. Pokaždé, když jsem Víkem projížděla, se tam zrovna odehrávala nějaká epická bouře, jakoby tato vesnice na jižním cípu ostrova schytávala všechny nálady oceánu.

Jakožto jediný záchytný bod široko daleko na cestě po jižní Rd 1 je to vcelku rušné místo. Mají tady Vínbúðin (specializovaný obchod s alkoholem), velkou prodejnu islandského outdoorového oblečení Icewear, bazén, kemp i ikonický kostel na kopečku.

Většina turistů si tady ale dělá zastávka kvůli zdejšímu pobřeží, které je lemované plážemi s černým pískem, mořskými jeskyněmi, čedičovými útvary a dramatickými útesy. Přímo u Víku se nachází pláž Reynisfjara a pár kilometrů na západ útes Dyrhólaey.

#6 Jezero Mývatn a geotermální okolí

Mývatn znamená v islandštině ,,komáří jezero“ a původ tohoto názvu je naneštěstí zřejmý. Hejna muchniček, které tady především v létě nahání ještě početnější hejna turistů, jsou jediným mínusem této vulkanické oblasti. Jezero a přilehlé městečko Reykjahlíð je dobrou základnou na průzkum okolních přírodních atrakcí:

  • Hverfjall – obrovský sopečný kráter se nachází na východní straně jezera. Krátkým výšlapem je možné se dostat až na vrchol, delší procházkou je pak možné obejít celý kráter po obvodu.
  • Dimmuborgir Lava Formations – na krátké stezce je plno zajímavých lávových útvarů
  • Hofdi Lakeside Walk – krátká stezka na břehu jezera lemovaná zajímavými kamennými formacemi
  • Skútustaðagígar – břeh jižní části jezera je posetý desítkou malých pseudo-kráterů, kolem kterých vede krátká stezka
  • Sigurgeir’s Bird Museum – fauna okolo jezera je bohatá na různé druhy ptactva. Zapálení ornitologové a zvídaví turisté můžou navštívit toto ptačí muzeum na západním břehu.
  • Hverir – východně od Reykjahlíðu je možné navštívit geotermální oblast plnou syčící páry a bublajícího bahna
  • Geotermální jeskyně – Stóragjá a Grjótagjá jsou nejznámější zatopené jeskyně v okolí, ve kterých bylo dříve možné plavat. Dnes je potřeba prohledat okolí, abyste našli tajné místo místních, kteří si užívají tajemství jeskyně s teplou vodou vhodnou na koupání.
  • Mývatn Nature Baths – pokud se vám nebude chtít prolézat jeskyněmi v okolí Mývatnu, stačí zajít do místních lázní. Mývatn Nature Baths se velmi podobají Blue Lagoon u Reykjavíku – mají stejnou krásně teplou azurovou vodu, jsou čistě přírodní, drahé a taky praskají ve švech.
  • Krafla – zhruba 15 km severovýchodně od Reykjahlídu se nachází komplex kráterů Krafla s ústředním kráterem naplněným azurově modrou vodou

#5 Krátery Laki a kaňon Fjaðrárgljúfur

V roce 1783 došlo k erupci sopky Laki, která změnila klima na několika kontinentech. Tyto změny vedly k zemědělským problémům, které rozdmýchaly občanské nepokoje. Drobné šarvátky postupně přiostřovaly a dnes je výbuch Laki je považován za nepřímý start Velké francouzské revoluce.

Tolik k historii a teorii příčin a následků, nyní jak se ke kráterům Laki neboli Lakagígar dostat: 6 km západně od vesnice Kirkjubæjarklaustur se nachází odbočka na silnici F206. Cesta je z velké části nezpevněná a na několika úsecích je nutné brodit řeku. Krátery se nachází asi 45 km jízdy od hlavní silnice a kvůli špatnému stavu cesta zabere až 2 hodiny.

Dobrou zprávou je, že pokud nemáte jeep nebo dostatek zkušeností s jízdou off road, můžete nasednout na autobus Reykjavík Excursions. Tyto bílé autobusy na gigantických terénních kolech poskytují pasažérům dostatek času a volnosti na každé zajímavé zastávce po cestě.

Další dobrou zprávou je, že na jednodenní zajížďce je toho k vidění opravdu hodně:

  • Laki Summit – ve výšce 818 m.n.m. se nachází vrchol sopky, který lze jednoduše zdolat z parkoviště na samém konci silnice
  • Craters Trail – z vrcholu pokračuje okruh pásmem kráterů
  • Tjarnargígur – Eldborgafarvegur Crater Trail – zhruba dvouhodinová nenáročná stezka vede opět kolem kráterů, z nichž některá mají uvnitř jezírka
  • Vodopád Fagrifoss – impozantní, 80 metrů vysoký vodopád na řece Geirlandsá rozhodně stojí za zastávku a krátkou procházku k vyhlídce
  • Fjadrargljufur Canyon – nejfotografovanější kaňon Islandu se nachází hned za odbočkou z hlavní silnice a podél jeho srázu vede stezka s vyhlídkami

#4 Vulkanický kráter Askja

Sopka Askja se nachází v srdci islandské Vysočiny. Po ničivé explozi v roce 1875 a menší erupci v roce 1961 vytvořila v okolí měsíční krajinu, kterou se rozhodla využít NASA k cvičení astronautů.

Dnes je to oblíbený cíl dobrodružnějších cestovatelů. Po 3 km tůře na kráter se otevírá pohled na jezero Öskjuvatn a zatopený kráter Víti. Jezírko v kráteru má azurovou barvu a díky své teplotě a minerálním látkám je vhodné i ke koupání.

Cestu na Askju je možné zdolat jedině jeepem nebo teréním autobusem v rámci organizované túry. Většina lidí vyráží na jednodenní výlet z Reykjahlídu, který je od sopky vzdálený 124 km. Z hlavní cesty se ale brzo odbočuje na silnici F88, která je nezpevněná a s každým kilometrem se její povrch horší. Kamínky lítají od kol a každou chvíli se musí brodit řeka nebo aspoň potok. Proto i takto krátký úsek může zabrat až 4 hodiny jízdy.

#3 Západní fjordy Vestfirðir

Vestfirðir je region na stejnojmenném poloostrově v severozápadní části Islandu. Jedná se rozhodně o nejvíce divokou a nejméně navštěvovanou oblast země. Kvůli drsným podnebným podmínkám, špatné dopravní infrastruktuře a nedostatku pracovních příležitostí se už i tak prázdný poloostrov vylidňuje. Naopak přibývá turistů, kteří touží po troše klidu, samoty a dobrodružství.

Vestfirðir je hornatý, nachází se tady spousta fjordů a ve vnitrozemí leží ledovec Drangajökull. Mezi největší lákadla patří přírodní rezervace Hornstrandir, kde doslova dávají polární lišky dobrou noc, fotogenický vodopád Dynjandi, útes Látrabjarg, kde je možné spatřit papuchálky a červená pláž Rauðisandur.

#2 Ledovcové laguny Jökulsárlón a Fjallsárlón

Jökulsárlón je ledovcová laguna na jižním pobřeží a patří mezi přírodní divy Islandu. Jezero vytvořené táním ledovce Breiðamerkurjökull se každoročně zvětšuje (od roku 1970 údajně narostlo čtyřnásobně!) a pomalu sahá na okraj oceánu, od kterého jej zatím dělí morénový val. Krátkým, ale divokým odtokem se sladká voda vlévá do Atlantiku. Cestou se valí pod mostem, který je součástí hlavního tahu F1 Þjóðvegur, a díky tomu je laguna jednou z nejsnadněji dostupných atrakcí Islandu.

Rozhodně stojí za to navštívit i přilehlou Diamond Beach. Na černém písku se často najde několik vyplavených ker, které na své strastiplné cestě nestihly roztát a vlny je vrátily na břeh turistům na hraní.

Sousední ledovcová laguna Fjallsárlón je o kus menší. V rychlosti tání ledovce a zvětšování vodní plochy, stejně tak jako v každoročně rostoucím návalu turistů, ale především taky svou nepopsatelnou krásou se velmi podobá Jökulsárlónu.

TIP: Obě laguny křižují desítky výletních lodí, člunů a kajaků. Jestli bych měla doporučit jednu z těchto ne zrovna levných atrakcí, bude to paddleboarding. Nad ledovým jezerem se spoustou zvídavých tuleňů, kde se navíc nepředvídatelně převracejí mohutné kusy ledových ker, je to přece jen jiný zážitek než na brněnské přehradě. Stejně tak hezký zážitek je i glacier walk s mačkami a cepíny po ledovci Breiðamerkurjökull.

#1 Duhové hory Landmannalaugar

Duhové hory jsou jednoznačně magické místo. Desítky džípů a autobusů (i sem jezdí Reykjavík Excursions) brázdí řeky a zdolávají nezpevněnou silnici F225 v Islandské vysočině. V relativně krátké sezóně navštěvuje Landmannalaugar více a více lidí, na druhou stranu v horách se davy rozprchnou všemi směry.

Sírou a dalšími vlivy zbarvenými kopci (často ještě pokrytými zbytky sněhu) vede několik okruhů. Jako bonus je možné se na konci dne ponořit do přírodního geotermálního bazénku. Hned vedle se nachází kemp se základním vybavením. Velkou turistickou infrastrukturu tady ale nečekejte, všechno je velmi basic.

Asi nejlepší věc, kterou si může člověk na Islandu dopřát, je projít trek Laugavegur. Jeden z nejkrásnějších treků světa vede kolem duhových hor, sopek, vodopádů, lávových polí a zelených údolí. Z Landmannalaugaru do Thórsmörku je to 55 km, do Skógaru dalších 25 km. Směr z Landmannalaugaru je více klesající, na druhou stranu pokud se začíná ve Skógaru, čeká na člověka to nejlepší a horká lázeň k tomu.

Trek je možné zdolat za 3-5 dní, cestou se spí ve stanech a až na pár výzev (brodění ledových řek, převýšení, změny počasí) jej se základním vybavením zvládne údajně i horal-začátečník. Mě vyhnala z Landmannalaugaru blížící se sněhová bouře, takže zdolání Laugaveguru mě teprve čeká:)

Další články o Islandu

Zanechat Odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

admin@zahorizont.cz
Instagram