severní Vietnam
Roadtrip

Ha Giang Loop: Na motorce severním Vietnamem

Ha Giang je provincie v severní části Vietnamu na samotné hranici s Čínou. Ekonomicky chudý region se v posledních letech stává čím dál oblíbenějším cílem backpackerů. Tato hornatá oblast totiž nabízí neskutečné scenérie a dobrodružství. Několikadenní roadtrip vede přes údolí, horské průsmyky, kolem rýžových polí a vesnic s etnickými obyvateli. Ha Giang Loop má asi 400 km a většina lidí jej začíná ve stejnojmenném městě Ha Giang.

Do Ha Giangu jsem přijela nočním autobusem ze Sapy. Není nic lepšího, než se ve 3:00 ráno (nebo spíš v noci) probudit, vylézt za hulákání řidiče ven do zimy, najít a posbírat všechny zavazadla a jít se handrkovat s agresivními taxikáři. Autobusy ve Vietnamu totiž strategicky zastavují minimálně 2 km a více od centra a pak nezbývá, než jít pěšky, vzít si Grab nebo taxi. Po krátké jízdě jsem se ocitla v hezkém hostelu s milým personálem. Před zalehnutím do postele jsem ale našla na polštáři štěnici. Zbytek noci si asi umíte představit. Ráno jsem šla hledat nový hostel a zjistit, co to ten Ha Giang Loop vlastně je:)

Po tomto ne příliš úspěšném uvítání ze strany Ha Giangu se ale výlet obrátil o stoosmdesát stupňů a nakonec se z něj stal jeden z nejlepších zážitků ve Vietnamu, ne-li v celé Asii. To ale přebíhám, takže pojďme krok za krokem, jak zorganizovat 4-denní cestu na motorce horami severního Vietnamu.

Obsah

Pokud byste se rádi dozvěděli o dalších místech Vietnamu, pokračujte třeba na článek o nejkrásnějším městě Vietnamu Hoi An, na seznam TOP míst Vietnamu nebo čtěte, jak navštívit krasovou oblast v okolí Ninh Binh.

FAQ

Kde se ubytovat v Ha Giangu?

Bong Ha Giang Hostel – po první nevydařené noci jsem měla velké štěstí, že jsem našla Bong Hostel, který všema deseti doporučuju:

  • hotel byl čistý a moderní, za rozumný peníz
  • potkáte tady spoustu lidí, kteří k sobě hledají někoho na loop a můžete udělat skupinu
  • !!! pokud se dá dohromady skupina 7 a více lidí, pojede s vámi místní průvodce a jeden z dobrovolníků celý okruh – zdarma!
  • hotel půjčuje motorky, které byly podle mě v dobrém stavu
  • pracují tady dobrovolníci ze západu, kteří si s vámi dají pivo, poradí všechno možné, dostanete mapu a ráno vám dají základy jízdy na motorce!
  • má ve městě restauraci, kde dostanete slevu.

Jasmine hostel – pokud potřebujete alternativu, na okruhu jsme se často setkávali se skupinou Jasmine. Služby asi nabízejí dost podobné, ale s tím rozdílem, že jejich skupina byla asi 4x větší a to už může být celkem moc.

Kde půjčit motorku a všechny věci kolem? Nebo zvolit skútr?

Motorky běžně půjčuje každý větší hostel. Pozor – kvalita se může dost lišit. Opět doporučuji Bong Ha Giang Hostel.

V ceně půjčení motorky je i helma a chrániče na nohy a ruce.

Určitě doporučuji si vyřídit i pojištění, které vám pomůže v případě jakýchkoliv škod způsobených na motorce.

Na okruhu potkáte 98 % turistů na poloautomatických motorkách. (Místní většinou jezdí na manuálních.) Nejsem odborník, ale výhody oproti skútru jsou následující: můžete brzdit motorem a motorky mají větší výkon v kopcích. Nicméně jsem potkala asi dva lidi na klasickém skútru a vypadali, že si to taky užívají.

Kde se ubytovat a najíst během okruhu?

Během okruhu narazíte na několik větších měst a nespočet vesnic. Na každém rohu jsou tak restaurace, obchůdky, kavárny, trhy, hostely a hotely. Zastavit tak můžete, kdy se vám zlíbí a pokud nemáte favorita, bookování předem není nutnost. Naší skupince zařizoval ubytování na okruhu původní hostel Bong a všude jsme byli spokojení.

Oblíbená varianta v severním Vietnamu je homestay, neboli ubytování u místních. Většinou se spí ve velkých společných pokojích na matracích na zemi s těžkými duchnami. Luxusnější varianta jsou soukromé pokoje s postelemi.

Nenahraditelné jsou family dinner, rodinné večeře, kdy se u jednoho velkého stolu sejdou všichni návštěvníci a celá rodina. Nají se i vegetariáni, v menu jsou nejčastěji: spring rolls, smažená vajíčka, saláty, brambory, rýže, polévka ,,hot pot“ a maso. Happywater (rýžová pálenka) teče proudem, voda a pivo se dá koupit taky v ubytování. Většinou po večeři nechybí ani karaoke.

1. noc: Ha Anh Homestay (Yen Minh)
2. noc: Meovac H’mong Ecolodge (Meo Vac) – útulný hostel v krásném prostředí. Nejlepší večeře v celém Vietnamu
3. noc: Du Gia CN Homestay (Du Gia)

Jet ve skupině nebo sám?

Tuto otázku si nejlíp zodpoví každý sám. Vlci samotáři, páry a zkušení motorkáři se často vydávají na okruh sólo. Google mapy a rada od místního to jistí. Nezapomínejte ale, že v některých místech v horách nemusí být signál a a ne každý se domluví anglicky.

Jakožto začátečník jsem nadšeně uvítala jízdu ve skupině. Začínalo nás asi 12, ale někteří se časem odpojili a zůstalo jen hard core. Musím říct, že ve skupině byli samí skvělí lidi a s některýma jsem v kontaktu dodnes. Přes den jsme sdíleli zážitky, navzájem si pomáhali a večer jsme samozřejmě pařili a po 4 dnech jsme byli taková malá hagiangská rodinka.

Za zmínku stojí i fakt, že s průvodcem se vyhnete zastavování policií. Při výjezdu z Ha Giangu se údajně kontrolují povolení průjezdu horami. Ve vesnicích dál se pak kontroluje rychlost. Ve výsledku jsem ale nepotkala nikoho, kdo by s tím měl problém.

Další variantou je vyměnit si kontakt s lidmi z Bongu (nebo kdekoliv zůstáváte první noc), přes den být svým pánem a večer se společně potkat v homestay. Není taky vyloučené, že potkáte ty správné parťáky až na okruhu.

Je okruh bezpečný i pro začátečníky? A jaký je stav silnic?

Bezpečnost

Skútr jsem řídila jednou v Kambodži, ráno před hotelem jsem si osahala poloautomatickou motorku a to byl můj veškerý výcvik. Řídila jsem ultra pomalu a přiznávám, po některých úsecích se mi klepaly kolena. Nejsem ale první ani poslední začátečník, který okruh zvládl a ve výsledku to nebylo žádné drama.

Opatrnost je ale na místě. Snad v každé skupině, kterou jsme potkali, byl aspoň jeden pád, a při cestování Vietnamem jsem poslouchala historky o nešťastnících i s těžkými zraněními. Takže ano, bezpečný průjezd vám nezaručí nikdo, můžete tomu jít ale trochu naproti:

  • před jízdou si vyzkoušejte motorku, dejte si pár cvičných koleček a zaměřte se na brzdy a řazení
  • !!! držte se na pravé straně, vždy a všude – protijedoucí kamion v zatáčce většinou nenechává moc času na přesun zpět na správnou stranu – značka life-saver!
  • používejte klakson – ve Vietnamu má troubení úplně jiný význam, než v Evropě. Dáváte tím o sobě vědět, že se blížíte do zatáčky, nebo když předjíždíte, nebo když máte pocit, že vás je málo vidět.
  • sledujte počasí, dávejte pozor v dešti a mlze, a sníh radši nepokoušejte vůbec
  • jezděte pomalu – ne jen kvůli vám, ale i kvůli dětem a zvířatům, které se ve vesnicích motají na cestě

Easyrider – řidič a průvodce v jednom

Pokud si i přesto netroufáte vyrazit sami, nabízí se varianta easyrider. Místní průvodce vám bude dělat řidiče na celém okruhu. Navíc budete mít možnost fotit, natáčet a celkově si víc užít krajinu. Ceny se pohybují kolem 200 USD / os. za celý okruh a dají se sehnat na hostelech a v cestovkách.

Stav silnic

Silnice v horách nebyly úplně ve špatném stavu. Občas se našel nezpevněný úsek, párkrát dokonce písek, ale většinou se jezdilo po vcelku upraveném asfaltu. Na hlavních tazích byly cesty jakž takž široké. Na vedlejších cestách se ale značně zúžily a velikost bych označila na jedno a půl auta nebo spíš častá kombinace kamion a motorka. Jelikož se jede v horách, silnice se klikatí, serpentýny se vyostřují a často se prudce stoupá nebo klesá.

Větší vrásky mi ale nadělal provoz. Nevím, jestli se v té době v okolí Ha Giangu rozjela stavba nějakého projektu, ale zástupy trucků byly nekonečné. Druhý, třetí a polovinu čtvrtého dne byl provoz výrazně menší. Přesto ale musel být člověk opatrný, protože z každé druhé zatáčky se bez varování vynořil obrovský náklaďák a jel, jakoby mu cesta patřila. Ve Vietnamu rozhodně platí právo ,,větší má vždy přednost“.

Za jak dlouho se dá okruh projet? Jakým směrem se vydat?

Ha Giang Loop většina lidí projede za 3-5 dní. Za mě byly 4 dny ideální čas, protože jsme měli prostor se kochat, hodně zastavovat a projeli jsme většinu zajímavých částí.

Zhruba 100 km na den nezní jako velké číslo, ale je potřeba si uvědomit, že průměrná rychlost se pohybuje asi kolem 30 km/hod. (kvůli serpentýnám, pracím na silnici a vesnicím). Navíc kromě hlavní silnice je možné udělat i pár zajížděk a bylo by škoda jen v rychlosti prosvištět kolem.

Co se týče směru, my jeli po směru hodinových ručiček a jela bych to tak znovu. Jednak takto jezdí většina lidí a můžete tak každý večer trávit se stejnou partou. Hlavně se ale tímto směrem otevírají více panoramatické výhledy a okolní krajina je zajímavější s každým dnem.

Co všechno s sebou potřebuji?

Velké zavazadlo je možné si nechat zdarma na hostelu v Ha Giangu, nebo aspoň Bong tuto službu nabízel v ceně. Do malého batohu jsem si zabalila jen hygienu, čisté prádlo a pyžámko. Zbytek majetku jsem měla oblečený na sobě a jelikož jsem jela okruh v prosinci, byla jsem navlečená jak cibule.

Pokud zjistíte, že v horách na severu je o kus chladněji a nejste vybavení, ve městě je několik obchodů s oblečením a gigantická tržnice (já si tady koupila mimo jiné i zimní bundu:). A co teda rozhodně nezapomenout?

  • !!! hotovost (v horách není příliš bankomatů a ušetří to čas na jejich hledání)
  • teplé oblečení (při jízdě je dvakrát větší zima než při chůzi a večer se sedí venku) – doporučuju dobrou bundu (ale aby se v ní dalo hýbat), něco na krk (nákrčník, šála) a vysoké ponožky (omrzlé kotníky nebyly moc příjemné)
  • sluneční brýle
  • látková rouška (proti smogu a prachu)
  • rukavice na motorku (já je nevyužila, ale ostatním se s nimi prý jezdilo líp)
  • pokud hrozí déšť, tak ,,pláštěnkový oblek“ (prodává se v Bongu nebo na tržnici)
  • žabky do sprchy
  • foťák, kamera, nabíječka, powerbanka
  • držák na mobil na motorku (pokud nepronásledujete průvodce nebo skupinu)
  • igelitka nebo obal na batoh (proti prachu)
  • velká láhev vody (do začátku, pak se dá samozřejmě dokoupit)

Kolik co stojí?

Vietnam je s přehledem nejlevnější země, jakou jsem kdy navštívila. Ceny se mohly trochu zvednout díky inflaci a rostoucímu počtu turistů v oblasti (v Ha Giangu jsem byla v roce 2019), ale ne rapidně. Určitě se vyplatí taky smlouvat (na tržnicích s oblečením, v cestovkách, v taxi,…) a zjistit si ceny předem, aby vás podnikaví lokálové zbytečně nepřepálili.

Tady jsou orientační ceny, kolik co stálo na Ha Giang Loopu:

  • Půjčení motorky (včetně helmy a chráničů): 150 Kč / den (poloautomatická motorka)
  • Pojištění k motorce: 200 Kč /den
  • Ubytování na loopu v homestay: 180-220 Kč / noc (v ceně je postel v dormitory, luxusní family dinner, happy water a snídaně)
  • Pivo koupené v homestay: 15 Kč
  • Oběd: 30 Kč
  • Benzín (plná nádrž, tzn. 3-5l): 60-100 Kč (cena benzínu byla asi 20 Kč/litr)
  • Zimní bunda z tržnice: 280 Kč

Kurz: 1 000 VND (Vietnamský dong) = 1,011 CZK (19.10.2020) – neboli vždycky stačí škrtnout tři nuly a dostanete cenu v korunách

Jak je to s tankováním?

Většina hostelů půjčuje motorku, která má naprosto vycuclou nádrž a stejně tak prázdnou ji můžete i vrátit. První zastávka okruhu tak bude v Ha Giangu na benzínce. Doporučuji vzít plnou nádrž, která by měla vystačit minimálně celý den, ne-li víc.

Na loopu jsou pak benzínky v každém větším městě. Ve vesnicích prodávají lahve s benzínem, ale za mnohonásobně vyšší cenu. Nezapomeňte poslední den spočítat spotřebu, ať motorku nevracíte s plnou nádrží. (TIP: poslední den se jede víceméně z kopce a okruh se vrací na hlavní silnici, takže spotřeba je menší a navíc benzínek přibývá).

Benzín v severním Vietnamu je o kus levnější než v ČR. Na benzínce přijeďte k pumpě (musíte se trochu cpát, protože místňáci nemají na benzínkách s turistama trpělivost a každého předbíhají), vypněte motor a otevřete sedák (pod ním je většinou nádrž). Zaměstnanec benzínky vám natankuje, kolik si řeknete a platí se přímo jemu.

Kdy je nejlepší doba na návštěvu Ha Giangu a období vyrazit do hor?

Severní Vietnam má jinou sezónu než střední a jižní Vietnam. Obecně je to hornatá část blížící se mírnému podnebnému pásmu, takže v zimě tady může být sníh a námraza, což je pro některé lidi (včetně mě) překvapení. Jinak je ale Ha Giang Loop sjízdný po většinu roku a každé období má něco do sebe:

Podzim (září – listopad)

Od září postupně ubývá srážek, klesá vlhkost vzduchu a mírně se ochlazuje. Začátkem října začíná sklizeň rýže, takže do té doby se nabízí v Ha Giangu snad nejkrásnější podívaná, potom zůstávají vyorané kaskádovité políčka. V listopadu ale nastává doba kvetení pohanky obecné (buckwheat flower), jejíž květy zaplavují louky kolem cest a plně kompenzují podívanou bez rýže. Toto období je jedno z nejlepších, kdy navštívit severní Vietnam, zároveň je tady ale nejvíce turistů, ceny můžou mírně růst a kapacita hostelů se plní rychleji.

Zima (prosinec – únor)

V zimě se zkracují dny a teploty výrazně klesají. Zároveň se ale jedná o období sucha a srážky jsou nejmenší za celý rok. Já jsem jela okruh začátkem prosince a zima byla na motorce jak v mrazáku, ale všechny 4 dny byly slunečné. V lednu a únoru je možné narazit na sníh a námrazu. Proto doporučuji bedlivě sledovat počasí a přibalit si teplé vrstvy navíc. Na přelomu leden-únor bývá největší asijský svátek – Lunární nový rok – což může být zajímavý zážitek, ale naprostá většina služeb je v tuto dobu zavřená.

Jaro (březen – květen)

Probouzející se jaro přináší oteplení, občasnou přeháňku a dny se prodlužují. Zároveň rozkvétá celé údolí a toto období patří k nejhezčím k návštěvě regionu, přestože turistů přijíždí v tuto dobu většinou málo. V květnu, na konci období sucha, začínají farmáři znovu zavlažovat rýžová pole, což vytváří v kopcích krásné kaskády zrcadel.

Léto (červen – červenec)

Letní období představuje období dešťů. Teploty jsou v tomto roce na maximu (kolem 30°C), rýžová pole se vesele zelenají, zároveň je ale v tomto období největší dusno a nejvyšší roční úhrn srážek. Silnice jsou samozřejmě pořád sjízdné, povrch ale může být kluzký, v oblasti občas dochází k sesuvům půdy a kopce bývají často zahalené v páře.

Mapa a plán cesty – den po dni

Den 1: Ha Giang – Quan Ba – Yen Minh (115 km)

Ráno jsme vyráželi z Ha Giangu asi kolem 10:30. Bylo nás snad 30, protože se připojili i ti, kteří slyšeli zvěsti o policii kontrolující povolenky do hor při výjezd z města. Všichni jsme tankovali a pak jeli v koloně jak motorkářský gang vstříc novému dobrodružství. Za městem se cesta mírně vlnila údolím a jízda na kvalitní silnici svižně ubíhala.

V prvním stoupání plných serpentýn se začaly jednotlivé skupinky odpojovat. Následovaly první zastávky s výhledama. První den se projíždí přes známou Heaven’s Gate a kolem Fairy mountain, kde se určitě vyplatí zastavit. Oběd jsme měli ve městě Tam Son.

Kousek za Tam Sonem se nachází i jeskyně Lung Khuy, kam je možné za malý poplatek nahlédnout. Po obědě stoupá cesta víc a víc do hor a serpentýny se stávají denním chlebem. Později odpoledne se nachází u cesty další vyhlídka, kde jsme se byli podívat na rychle zapadající slunce. Musí se vyjít na kopec a vyšlapat na rozhlednu (jméno už si bohužel napamatuju, ale u cesty jsou reklamy). Odtud už cesta klesá lesem do údolí, kde se nachází město Yen Minh a první homestay.

Ubytování: Ha Anh Homestay (Yen Minh)

Den 2: Yen Minh – Don Van – Meo Vac (75 km*)

* bez zajížďky k čínským hranicím

Druhý den hodně lidí považuje za nejkrásnější a tento úsek je taky skrz výhledy a zastávky nejnašlapanější. Den začíná výjezdem z údolí, pak rychle nastupuje klikatící se cesta vedoucí do malých vesniček a hornatých údolí. První větší zastávku jsme udělali v Palace of Hmong King (Dinh Vua Mèo). Ne všechny vcelku nově postavená budova ohromila, tak využívají zastávku na svačinku na vedlejším trhu.

Na dalším úseku někteří volí delší okruh, který vede k čínské hranici. Jedná se o zajížďku asi 60 km. Cesta sama o sobě je krásná, protože opět vede horami, samotná hranice je nezajímavá, ale fascinující zároveň. Pozor – vstup k ní je zakázaný (přestože spousta lidí ji stejně vyráží obhlédnout). Oběd dáváme v Dong Vanu.

Odpoledne se začínají v kopcích objevovat první výhledy na azurovou řeku Sông Nho Quế. Než k ní ale dojedeme, děláme delší zastávku – odbočujeme na strašidelně úzkou cestu. Motorky parkujeme za pět dvanáct, protože další úsek je sjízdný jen pro zkušené lokály. Pěšky pokračujeme kousek do průsmyku, kde se nachází skalní výběžek Mapileng Peak (alias vietnamský Trolltunga).

Nejkrásnější úsek Ha Giang Loopu

Následuje nejhezčí a nejznámější část Ha Giang Loopu – Mã Pí Lèng Pass. Úzká silnice zařízlá ve strmých kopcích lemující údolí, kterým protéká modro-modrá řeka, je to nejhezčí, co jsem v celém Vietnamu viděla. Jedeme pomalu a vychutnáváme každý okamžik, ale až příliš brzy se stáčíme doprava od řeky a vjíždíme do údolí, kde nás čeká druhý homestay. Naštěstí se ukazuje, že tento homestay je to nejlepší místo, kde zůstat přes noc. Krásné prostředí, útulná eco budova, milý personál, luxusní jídlo a nekonečný proud happy water je přesně to, co po celodenní jízdě potřebujeme.

Ubytování: Meovac H’mong Ecolodge (Meo Vac)

Den 3: Meo Vac – Du Gia (74 km)

Musím říct, že třetí den byl pro naši skupinu stejně epický, jak ten předchozí. Ráno jsme našeho průvodce přemluvili vrátit se na vyhlídku Mã Pí Lèng, kde jsme si dali kafe, a pak celý úsek projeli ještě jednou. Někteří si rozhodli pro plavbu mezi skalisky na lodi. Dostat se k loděnici zabere 20 minut pěšky a je to opravdu sešup, plavba trvá necelou hodinu a stojí 100 000 VND (100 Kč).

Pokračujeme zpět přes Meo Vac, provoz v údolích i kopcích je nejmenší za celé tři dny (možná je to kvůli méně stavebním pracím, možná je to kvůli tomu, že je sobota). Obědváme v nějaké no-name vesnici po cestě. Krajina se mírně mění a znovu přibývají rýžové pole. Kousek za rozcestníkem se nachází další nádherná oblast naprosto posetá kopci typickými pro severní Vietnam. Vyhlídka Lũng Hồ patří k nejhezčím na celém loopu.

Dále se už jen pomalu klesá nádhernou krajinou do vesnice Du Gia. Před ubytováním jsme se ale jeli podívat k místnímu vodopádu. Cesta je to opravdu výživná, dodnes nechápu, jak jsem poslední asi 2 km zvládla na skútru bez pádu. Na druhou stranu se jede opravdu pomalu, přeskakovat drny a mozoly na nezpevněné cestě je celkem sranda a kolem nejsou žádné srázy, kam zapadnout. V kaskádovitém vodopádu jsme se hromadně okoupali a pak vylezli do přicházející noci a nastávající vietnamské zimy. Průvodce nám rozdělal oheň, abysme aspoň trochu uschli, a pak už jsme si spěchali dát teplou sprchu a večeři do třetího homestaye.

Ubytování: Du Gia CN Homestay (Du Gia)

Den 4: Du Gia – Lung Tam – Ha Giang (120 km)

Vesnice Du Gia se jen těžko opouštěla, navíc s vědomím, že nás čeká poslední den okruhu. Ráno jsme se ještě zastavili na nedělních trzích ve vesničce po cestě, kde bylo spoustu dobrot a zajímavé lokální produkty.

Na rozcestníku jsme se vydali do leva údolím lemovaném domečky, poli a v pozadí horami. Jeli jsme pomalu po rovné cestě bez jakéhokoliv provozu a po všech těch serpentýnách to byl vítaný odpočinek. Na konci údolí opět začalo stoupání, a když jsme se ohlídli, otevřel se nám krásný pohled do údolí, kterým jsme zrovna projeli. Následoval průjezd naprosto prázdnou cestou, která občas vedla lesem, kolem polí nebo přes menší hory.

Zpět do reality

Přejetí mostu přes řeku Sông Lô, za kterým jsme si dali oběd, byl takový pomyslný symbol návratu zpět do reality. Cesta se brzy rozšiřuje, přibývá provoz a začínáme poznávat okolní krajinu. Silnice se totiž napojuje na hlavní cestu kousek před městem Tam Son. Znovu projíždíme přes Heaven’s Gate a klesáme zpět do Ha Giangu.

Protože jsme přijeli relativně brzo odpoledne, vzal nás průvodce ještě na vyhlídku nad městem (Đồn Pháp đỉnh núi Cấm). Parkuje se u barevného autobusu, který je předělaný na bar, kde jsme si později dali poslední drinky. Cesta na vrch kopce může zabrat až půl hodiny, ale aspoň jsme protáhli po dlouhé jízdě nohy a výhled z vrchu stál za to. Takové hezké zakončení Ha Giangu Loopu s výhledem na město, které sedí zasazené v horách jak hřib.

Pak už jsme se vydali zpět do Bong hostelu, kde jsme si mohli dát sprchu, zabalili jsme si věci, vrátili motorky, a s těžkým srdcem se rozloučili a nasedli na noční autobusy do dalších koutů Vietnamu. Průvodci jsme každý dali dýško (každý 100 Kč) a šťastnějšího člověka bysme v tu chvíli jen těžko našli.

***

A kam dál ve Vietnamu?

Zanechat Odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

admin@zahorizont.cz
Instagram