Výšlap na Karlsbaderhütte a k jezeru Laserzsee (Rakousko)

Chata Karlsbader s blankytným jezerem Laserzsee v Gialtských Alpách jižního Rakouska je oblíbenou destinací. Na své si přijdou horolezci, milovníci ferrat, klasičtí turisté i cyklisté. K cíli vedou dvě trasy, jedna náročná, ale zážitková, druhá sice stejně prudká, ale technicky nenáročná. V chatě je možné se občerstvit nebo dokonce přenocovat, většinu obdivu jsme ale věnovali jezeru s tou nejsytější modrou barvou.

Přehled trasy

Popis trasy

Od parkoviště přes Rudler-Eller-Weg

Z parkoviště vedou nahoru k jezeru dvě cesty – široká příjezdová cesta až k chatě Karlsbader a malá pěšinka, která se klikatí kolem skal a je možné ji propojit s ferratou. Druhá cesta je sice schůdná i bez vybavení, rozhodně ale není vhodná pro ty, kdo mají strach z výšek nebo například pro malé děti, protože je zde několik úseků s nataženými lany.

Vydáváme se tedy po pěšince, která vede vlevo do lesa. Relativně brzy začínáme prudce stoupat a občas musíme zapojit i ruce. Po tomto úvodu se dostáváme k soukromé chatě a na rozlehlou louku, odkud se otevírají první krásné výhledy na okolní hory.

Přes louku se vcelku intenzivně stoupá až na kraj lesa, kde strmý kopec ještě chvíli pokračuje. Pak se pěšinka mírně vlní a čím dál více se blížíme ke skále. Takto ze spodu si příliš neumíme představit, kudy nás chce stezka vzít, abychom to přežili bez lana a helmy.

V bodě pod skálou máme za sebou zhruba 2,2 km a zdolanou většinu převýšení. Nyní vidíme, kudy můžeme skálu obejít, ale zadarmo to nebude. Další etapa začíná strmým výstupem přes úzký koridor a pokračuje po skále, kde je lepší využít lana.

Stoupáme dál relativně nepříjemným terénem, kdy pěšina vede cik cak nahoru ve svahu plném uvolněného kamení. V duchu prosíme lidi nad námi, aby na nás neshodili nějaký balvan, a stejně tak opatrně našlapujeme i my, aby naopak ti pod námi zůstali v bezpečí. Nahoře se pěšinka zpěvňuje a procházíme mezi skalami s úžasným výhledem.

K jezeru Laserzsee a chatě Karlsbader

Následuje skvělá část trasy, která vede v úbočí hory a většinu času se jde po rovině nebo dokonce klesá. Před sebou si hrneme úžasný výhled kombinovaný vysokohorskými vrcholky, jehličnatým lesem a klikatou linií cesty v dáli. I zde je potřeba jít opatrně, na mnoha místech se využívá lano.

V poslední etapě se pěšina napojuje na širokou nezpevněnou cestu a posledních párset metrů stoupáme s očima upřesnýma na chatu, která se objevuje na horizontu. Chata je sice hezká a útulná, dá se tady přespat, nicméně jídlo je mírně předražené a hemží se tu cca milión lidí.

Pokračujeme k jezeru Laserzsee, hlavní atrakci dne. Voda je křišťálové čistá a po zdolaném výšlapu přímo zve k osvěžení. Každopádně vstup do vody je přísně zakázán, tak si necháváme zajít chuť a trochu frustrovaně si dáváme aspoň svačinu.

Jezero je možné obejít po obvodu a po pravé straně pokračuje stezka do sedla Laserztörl a dál do hor, z Tyrolska do Korutan. Vlevo pak vede krátká oficiální stezka trochu výš nad jezero. Rohodně doporučuji nad jezero vystoupat, protože teprve pak vynikne jeho neskutečně blankytná barva. Dohromady s chatou Karlsbader a vrcholky Gaitalských Alp tvoří extrémně fotogenický pohled.

Po zhruba hodině obdivování krás jezera a tisícovce lepších i horších fotek sestupujeme zpět kolem Laserzsee a Karlsbaderhütte. Tentokrát se držíme široké cesty a jdeme nejkratší cestou dolů. Časem tuto cestu střídá malá stezka, která místo jedné zatáčky za druhou vede přímo dolů. Kolena nám sice vděčné nejsou, ale co už teď.

Brzy vstupujeme do lesa a ke konci přestává být cesta tak strmá. Náš postup ale zpomaluje nalezený telefon, který se snažíme navrátit majitelce. Špatný signál a Francouz volající z českého čísla příliš důvěry nevzbuzuje, nakonec se ale šťastně domlouváme na předání níže.

Skoro jak za odměnu těsně před parkovištěm narážíme na tak krásnou chatu, že by byl skoro hřích nezastavit. A to doporučuji naprosto všem, dát si na zdejší sluneční terase s dokonalým výhledem drink, nikam nechvátat a užít si tento nádherný den.

***

Další informace o Rakousku: