Krkonoše
Turistika

Ze Špindlerovy boudy k Luční boudě a údolím Bílého Labe

Tento výlet v srdci Krkonoš patří k mým nejoblíbenějším v celém Česku. Zavede vás od Špindlerovy boudy po hřebeni do Polska, pokocháte se výhledem na ledovcové jezera, Sněžku a tundrovou oblast.

Následně vás stezka zavede do rozlehlého údolí Bílého Labe. Sestup úbočím, který celou dobu následuje řeku Bílé Labe, je podle mě vrchol celého okruhu. Závěr cesty vede lesem a stezku lemuje hned několik vodopádů a záplava borůvčí.

Info o trase

  • Začátek a konec: parkoviště Medvědín
  • Délka: 15,8 km
  • Převýšení: ↑ 266 m, ↓ 717
  • Náročnost: lehká
  • Typ: okruh
  • Občerstvení: Špindlerova bouda, Luční bouda, bouda u Bílého Labe, na parkovišti Medvědín
  • Doporučený směr: po směru hodinových ručiček
  • sezóna: květen – říjen
  • web hromadné dopravy kolem Špindlerova Mlýna

Mapa

Přehled

#1 Špindlerova bouda (Medvědín) – Polední kameny (3,6 km)
#2 Polední kameny – Luční bouda (3,6 km)
#3 Luční bouda – Bouda u Bílého Labe (3,9 km)
#4 Bouda u Bílého Labe – parkoviště Medvědín (4,8 km)

#1 Špindlerova bouda (Medvědín) – Polední kameny (3,6 km)

Výlet jsme začali malým podvodem, a to nasednutím na autobus u parkoviště Medvědín a vyvezením se na kopec ke Špindlerově boudě. Jízdní řád zde. Pokud vás už samotná jízda zmůže, ve Špindlerově boudě prodávají celoročně občerstvení.

Od boudy jsme se vydali na východ a hned na začátku značené trasy (červená) jsme překročili hranice Polska. První polovina cesty se totiž odehrává převážně u našich severních sousedů – cesta se jmenuje Stezka Česko-polského přátelství.

Hned na začátku si odbudete jediné výživnější stoupání na celé trase. Jde se ale krásnou alpskou krajinou plnou jehličnanů, vřesů, kleče a lišejníků. Cesta je dlážděná nepravidelnými kameny, což je určitě o moc hezčí, než asfalt, ale člověk si rozhodně musí dávat pozor, kam šlape.

Po pravé straně míjíme hraniční hřebeny Malý Šišák a Stříbrný hřbet, po levé straně se rozprostírá krásný výhled do Polska jak na dlani. Zhruba za 3,6 km nás cesta zavede k prvnímu záchytnému bodu – Poledním kamenům.

#2 Polední kameny – Luční bouda (3,6 km)

Od poledních kamenů vede stezka víceméně po rovině a začíná se mírně stáčet, takže se pomalu otvírá výhled na Sněž´ku.

Hned po chvíli chůze od kamenů se ocitáme nad prvním ledovcovým jezerem na polské straně, Wielky Staw. Dál se nachází jeho menší dvojče, jezero Maly Staw. V češtině byste je našli pod názvem Velký a Malý rybník.

Obě jezera se nachází v propasti pod stezkou a sejít k nim je vcelku velká odbočka, navíc je zde zakázané se koupat.

Pokračujeme tedy dál až na rozdvojení a (na rozdíl od většiny lidí) volíme žlutou stezku vpravo. Pokud bychom pokračovali dál po červené, mohli bysme dojít až na Sněžku a přes Úpská rašeliniště se napojit zpět u Luční boudy, ale tuto část si necháváme na jindy.

Přes Krkonošskou tundru tvořenou travinami, vřesem, sem tam nějakou borovicí kleč a borůvčím, pomalu klesáme k Luční boudě. Bouda je sice gigantická a sedí uprostřed louky jak hřib, působí ale sympaticky a mají tady občerstvení pro hladové a žíznivé horaly.

#3 Luční bouda – Bouda u Bílého Labe (3,9 km)

Na dalším rozdvojení cesta nabírá opravdový spád, začíná dlouhé klesání a sestup do údolí. Upřímně, jedná se o nejhezčí stezku, kterou jsem v Česku zatím šla.

Držíme se na modré Weberově cestě a zespod sílí zurčení potoka. Díky tomu, že jdeme po směru hodinových ručiček, si můžeme pohled do údolí užívat celou dobu, než sejdeme na úroveň vody.

Stezka je nezpevněná, sem tam se musí překročit nějaký ten balvan. Výhled pomalu mizí a nahrazuje jen jehličnatý les. Zůstává ale dobrý výhled na potok, který pomalu sílí a mění se v řeku. Cestou je vidět několik vodopádů a peřejí a při pohledu na tůňky okolo nás nejednou napadlo do vody skočit.

#4 Bouda u Bílého Labe – parkoviště Medvědín (4,8 km)

Na soutoku Bílého Labe a Čertovy strouhy stojí Bouda u Bílého Labe, kde je možné koupit občerstvení. Bylo tady hodně lidí, protože od Dívčí lávky se jedná o nenáročnou hezkou procházku, kterou zvládnou kočárky i koloběžky.

Mimochodem nachází se tady taky rozcestí, odkud by nás žlutá stezka zavedla strmým, ale relativně krátkým výšlapem zpět ke Špindlerově boudě. Zelená naučná cesta vede podél Čertovy strouhy tam a zpět – celkem 2,8 km – pokud máte chuť na malou odbočku.

Od Boudy Bílého Labe zpevněná silnice vytrvale klesá až k Dívčí lávce. Předchozí etapě nesahá ani po kotníky, přesto je moc hezká. Pokračuje lesem kolem řeky, na které je x dalších vodopádů.

U Dívčí lávky se nachází autobusová zastávka. Nicméně k parkovišti Medvědín je to jen 1 km lesem kolem cesty. Cestou si ještě můžete prohlédnout válečný bunkr a brzy naše putování končí.

***

Další tipy na výlety po Česku

Zanechat Odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

admin@zahorizont.cz
Instagram