Routeburn trek za jeden den (Nový Zéland)

Trek Routeburn patří mezi nejpopulárnější novozélandské Great Walks. Routeburn vede kolem burácejících vodopádů a skvostných jezer těch nejodvážnějších odstínů, stoupá přes lesy a úbočí do sedla, kde vás vezme do srdce nádherných hor Southlandu.

V tomto příspěvku se dozvíte všechny praktické informace o treku Routeburn, jak naplánovat výlet do hor Nového Zélandu a zvládnout celý Routeburn za jeden den.

Přehled novozélandských treků

11 nejhezčích vícedenních treků Nového Zélandu
21 nejhezčích jednodenních treků Nového Zélandu

Základní informace o Routeburnu

Délka: 33 km (jedním směrem)
Počet dní: 1-2 jednosměrně, 3-4 pokud se vracíte na výchozí parkoviště zpět
Náročnost: jednoduchá až střední (dobré značení, cesta v dobrém stavu, občas prudké stoupání nebo klesání)
Ubytování: 4 chaty (130$, 15$ mimo sezónu) a 2 kempy (40$, 5$ mimo sezónu)
Začátek a konec: The Divide (od Milford Sound), Routeburn Shelter (od Glenorchy)
Parkování: The Divide/ Routeburn Shelter Parking
Mapa: DOC
Lokace: Southland
Zajímavost: papoušek Kea

Jak dlouho trvá projít Routeburn

Routeburn je jedním z nejoblíbenějších a nejvyhledávanějších novozélandských treků. Pro ty, kdo se chystají přijet na Nový Zéland a jít trek v hlavní sezóně, je vysoce doporučené si zabookovat chatu nebo kemp až rok předem!

Nicméně pokud nechcete plánovat takto šíleně s předstihem, což je pochopitelné, nebo chcete pošetřit peníze za mírně předražené ubytování na Routeburnu, je tady naštěstí řešení:

Osobně jsem se rozhodla pro první variantu s výměnou klíčů. Na den jsem si půjčila kamarádovo auto a on naopak moje a v polovině cesty jsme si vrátili klíče a na parkovišti už nás opět čekalo naše vozidlo.

Teoreticky nemusíte nutně znát druhého člověka, stačí například napsat do skupiny Čechů na working holidays, kde se určitě pár zájemců najde. Nevýhoda je v tom, že vzdálenost po silnici mezi začátkem/ koncem Routeburnu je 324 km. Tím pádem se musíte sejít někde v půli cesty a vyrážet opravdu brzičko ráno, případně přespat den předtím v cizím autě.

Jinak předem upozorňuji, že 33 km pěšky za jeden den není úplně brnkačka, takže je potřeba si pořádně namazat pod kolenama a vyjít co nejdřív ráno. S mým malým batůžkem jsem se v horách setkala s mnoha dotazy, jak jsem se tam tak nalehko ocitla – není to úplně běžné.

Navíc na Routeburnu je možné udělat několik odboček z hlavní trasy, takže je potřeba připočítat dalších pár kilometrů navíc. Osobně doporučuji nevynechat například Key Summit.

Key Summit

Pokud začínáte u The Divide, nenechte si po zdolání prvního vrcholu ujít odbočku na Key Summit. Výhledy na okolní vrcholky hor, jezírka obrostlá mechem a nízká vegetace opravdu velmi nápadně připomínají Alpy, jak je známe z Evropy.

Spousta turistů podniká na Key Summit i půldenní výlety, protože slouží jako malá ukázka celého Routeburnu. Tím pádem se jedná o nejvíc frekventovanou část celého treku, na jejímž konci zástupy mírně prořídnou.

Z parkoviště trasa měří 3,4 km (jedním směrem) a nahoře je možné udělat malý loop. Konec loopu vás zas vyplivne u rozcestníku a můžete směle dál pokračovat směr Lake Howden Hut.

Lake Howden, lake MacKenzie a nejkrásnější úsek Routeburnu

První chata po cestě je Lake Howden Hut. Jak už název napovídá, leží přímo u jezera Howden. Je tady možné spatřit rozhodně víc než jednoho papouška Kea, kteří sídlí ve stromech okolo chaty a už brzo ráno tady začínají dělat humbuk.

U Lake Howden Hut se nachází rozcestí, které dál vede na Greenstone a Caples trek. Nicméně pokračujeme po Routeburnu a kousek za chatou se opět začíná stoupat, tentokrát jehličnatým lesem s mechovým porostem. Po cestě jsou krásné vodopády Earland Falls.

Na 12. km leží u jezera chata a kemp MacKenzie. Jezero má zajímavou zelenou barvu, která je obzvlášť patrná při pohledu z vrchu při stoupání po úbočí nad chatu.

Les ustupuje, převažují nízké keře, které se taky postupně stahují, a na vrcholu už čeká první opravdový výhled na hory okolo. Další úsek vede téměř v rovině zakouslý do úbočí kopce a nabízí neskutečné výhledy na údolí, kude vede méně známý Hollyford trek.

Právě tato etapa se mi líbila z celého treku snad nejvíc a užívala jsem si dlouhý pochod s jemně se měnícím výhledem na okolní hory.

Sedlo a jezero Harris

Pěšina se konečně stáčí doprava a následuje kratší výstup do sedla. V nejvyšším bodě trasy Harris Saddle (1255 m.n.m.) se nachází přístřešek a rozcestník, kde je možné si udělat odbočku na Conical Hill. Kolem poledne se tady shromáždila spousta lidí a všichni vesele hltali svačinu a kochali se výhledy.

Osobně bych ale vydržela s přestávkou o dalších 10 minut déle. Hned za rohem se totiž nachází nádherné jezero Harris Lake s neskutečně temně modrou barvou. Většina lidí se shlukuje u přístřešku v sedle, takže tady je o kus větší klid. Už jsem sice zmínila, že můj nejoblíbenější úsek byl kousek před Harris Saddle, nicméně u jezera jsem byla tento závěr donucená přehodnotit. Harris Lake a okolí je opravdu nádherné.

Klesání k Routeburn Falls a Flats Hut

Od jezera se klesá travnatým údolím po dřevěném chodníku dolů. Na 23,3 km se nachází moc hezká, moderní dřevěná chata Routeburn Falls Hut. Získala jméno po vodopádech, které se nachází hned vedle stezky.

Jen 2,3 km od ní je další chata, Routeburn Flats Hut. V tomto bodě už se jen klesá lesem.

Poslední úsek je rovinatý a vede kolem křišťálově čisté řeky. Opět přibývá lidí, kteří si vyšli na jednodenní výlet ze strany od Glenorchy. Parkoviště samozřejmě praská ve švech a zdejší toalety už toho evidentně zažily až moc, nicméně máloco dokáže pokazit náladu, když máte čerstvě za sebou jeden z nejkrásnějších momentů na Novém Zélandu – zdolaný trek Routeburn.

Shrnutí

Routeburn trek je pro lidi v dobré kondici možné zvládnout za jeden den. Vyrazila jsem ráno v 7:00 a uprostřed trasy jsem si vyměnila klíče od auta s kamarádem, který šel z druhé strany. Pokud ale jdete na okraji sezóny (kdy jsou dny mnohem kratší), máte pomalejší tempo chůze, plánuje prozkoumat všechny odbočky z trasy, nebo si prostě jen chcete Routeburn užít, je lepší si trasu rozdělit do dvou dnů a rezervovat si ubytování s velkým předstihem.

Routeburn trek ale rozhodně stojí za veškerou námahu vynaloženou na jeho plánování i na samotné cestě. Stezka stoupá přes lesy kolem zelených jezer, úkrytů papoušků Kea, pokračuje do hor, přes sedlo k temně blankytnému jezeru a kolem vodopádů zpět do údolí kolem azurové řeky.

Další články o Novém Zélandu