Lago di Sorapis: Jednodenní výlet v Dolomitech
Turistika

Lago di Sorapis: Jednodenní výlet v Dolomitech

Pokud máte na svém bucket-listu návštěvu jezera s pohádkově azurovou vodou, nemusíte jezdit příliš daleko. Stačí zabrousit do severní Itálie a vydat se po krásné stezce, která vás velmi brzy zavede pod dolomitské štíty. Pod nimi najdete klenot mezi jezery – Lago di Sorapis.

Lago di Sorapis je ledovcové jezero, které se nachází u města Cortina d’Ampazzo. Mléčně tyrkysová barva jezera Sorapis je způsobená usazeninami proudícími z přilehlého ledovce. Jezero leží v nadmořské výšce 1925 m.n.m. a vedou k němu dvě stezky. Trek k němu patří k nejoblíbenějším a zároveň nejkrásnějším výletům v celých Dolomitech.

Hned kousek od jezera se nachází další super jednodenní túra kolem Tre Cime, případně si můžete vybrat jiný výlet z mého seznamu top míst v Dolomitech. Následně můžete vést vaše jízda přes jezero Lago di Garda a přilehlá městečka a celý výlet lze zakončit v legendárních Benátkách.

Obsah

Základní informace o trase k jezeru Sorapis

Pojďme se podívat krok po kroku, co vás během túry čeká:

  • Název: Lago di Sorapis
  • Začátek a konec: Passo Tre Croci
  • Délka: 12 km
  • Převýšení: 725 m
  • Náročnost: střední
  • Typ: zpáteční
  • Občerstvení: Rifugio Vandelli

Přehled trasy Lago di Sorapis (krok po kroku)

#1 Passo Tre Croci (parkoviště) – lesní cesta
#2 Výstup nad údolí
#3 Stezka v úbočí skály
#4 Lago di Sorapis a zpět

#1 Passo Tre Croci (parkoviště) – lesní cesta

Od silnice v průsmyku Tre Crocci jsme se vydali přes louku po stezce č. 215, která nás rychle zavedla do lesa. Široká stezka mírně klesala a stromy poskytovaly příjemný stín, který aspoň částečně tlumil horký italský den. Sem tam se otevřel výhled na okolní vrcholky a kolem cesty byly rozeseté válečné bunkry. První úsek cesty rychle ubíhal.

Zhruba po 1,5 km se před námi rozestoupil les, který byl srovnaný kamennou lavinou. Chvíli jsme museli hledat vhodnou cestu přes strašidelně nestabilní kameny.

Od tohoto místa stezka začala mírně stoupat. Opět jsme pokračovali lesem, ale výhledy se pořád zlepšovaly a postupně se pod námi otevíralo rozlehlého údolí.

#2 Výstup nad údolí

Ve chvíli, kdy skončila lesní etapa, jsme se ocitli před nejprudším stoupáním. Stezka se v tomto úseku velmi zúžila, stromy vystřídaly nízké keře a výhled se naplno otevřel.

Nicméně místo kochání je lepší se stoprocentně soustředit na to, kam šlapete. V některých částech jsme šli opravdu po čtyřech, využívali lana a žebříky. Stezka pořád vesele cik-cak stoupala a nám se pomalu krátil dech.

V tomto úseku jsme po cestě zpět museli často zastavovat a dávat přednost nově příchozím, kteří si přispali.

#3 Stezka v úbočí skály

Po zdolání předchozího krátkého, ale vcelku náročného úseku už jezero Sorapis není daleko. Čekala nás poslední pomyslná etapa – podle mě nejhezčí část.

Stezka pokračuje zaříznutá do skály a jde se víceméně po rovině. Z pravé strany jsme si museli dávat pozor, aby sme si neohoblovali čelo, zleva pak na strmý svah. Upřímně, některé úseky byly mírně strašidelné, zvlášť pokud máte strach z výšek.

Zároveň jsme ale měli po levé straně ten nejluxusnější výhled na zalesněné údolí a impozantní Dolomity jej lemovaly ze všech stran. Za zády jsme nechali Passo Tre Croci, Tre Cime a jezero Misurina, které odtud za hezkého počasí můžete vidět.

Pak už jsme jen krátce ještě naposled vběhli do prořídlého vysokohorského lesa. Na levé straně jsme zahlédli chatu Rifugio Vandelli a vpravo se otevřel výhled na ledovec. V chatě je možné koupit nějaké občerstvení, nicméně z ní není moc dobrý výhled, takže my jsme radši volili vlastní svačinu přímo u jezera.

Poslední malý kopeček jsme skoro vyběhli, minuli rozcestník a už jsme stáli nad tou nejvíc azurovou hladinou jezera Sorapis.

#4 Lago di Sorapis a zpět

Přímo u jezera je těžké odolat pokušení smočit prst v ledově studené vodě a přesvědčit se, jestli je tato azurová krása opravdová. Nicméně plavání v jezeře je přísně zakázané.

My jsme si našli klidné místo na břehu jezera a rozjeli piknik, oči celou dobu upřené na Lago di Sorapis. Předtím jsme vlastně udělali tisíc fotek, ale je trochu obtížné zachytit masivní skály, ledovec, zelený les a samotné jezero v celé komplexní kráse.

Rozhodně doporučuji vyrazit proti směru hodinových ručiček a obejít jezero po celém obvodě. Stezka je ze začátku hodně úzká, musí se přelézat kameny, a celkově je těžké se nepřerazit, když jste hypnotizováni jezerem a v ruce křečovitě držíte foťák nebo mobil:D

Na druhé straně pod prudkým kopcem se nachází něco jako plážička. Z toho místa pokračuje stezka dále do hor. Jedná se ale o náročný výstup a brzy je potřeba vybavení a trochu pokročilejší znalost horolezectví, takže není příliš frekventovaná.

Stezka se postupně stáčí kolem jezera. Na druhém břehu pak přibývá kleč a stezka víceméně končí nad srázem. Je potřeba chvíli pokračovat strmě do svahu vpravo, a až pak se vydat nízkou klečí vcelku vysoko nad jezerem. Odtud je modrá hladina jezera jak na dlani.

Zpět jsme šli stejnou cestou k parkovišti. Davy postupně houstly a v některých úsecích bylo potřeba počkat a dát přednost. Nicméně cesta zpět převážně klesá a dobře ubíhá.

Dostupnost

Lago di Sorapis leží v severní části Itálie v Dolomitech. Nejbližší město se jmenuje Cortina d’Ampezzo a je velmi oblíbeným výchozím bodem pro spoustu lidí, protože je zasazené snad v té nejhezčí části hor se spoustou možností výletů okolo.

Pokud pojedete z Cortina d’Ampezzo, vydejte se na východ po klikaté a prudce stoupající silnici SR48, která je ale v dobrém stavu. Jezero se nachází zhruba 9 km nad městem, pár kilometrů je potřeba k němu dojít pěšky. Cesta autem na parkoviště v průsmyku Passo Tre Croci zabere asi 20 minut, cesta pěšky k jezeru zhruba 1,5-2 hodiny.

Z Cortina d’Ampezzo taky v hlavní sezóně jezdí pravidelně autobusy. O jízdním řádu se informujte v informačním centru ve městě.

Parkování

Do navigace si zadejte průsmyk Passo Tre Croci nebo B&B Hotel Cortina Passo Tre Croci. U začátku stezky se nenachází žádné oficiální parkoviště, ale parkuje se podél cesty v obou směrech, případně u hotelu nebo nad ním.

Pokud přijedete později, což v létě může znamenat klidně už v 9:00, a všechna místa budou obsazená, musíte se vrátit po silnici směr Cortina d’Ampezzo a zastavit na jednom z malých neplacených parkovišť podél serpentýn a zbytek si vyšlápnout.

Nejlepší doba, kdy navštívit Lago di Sorapis

Doporučená doba na túry v Dolomitech je zhruba od června do září. V tyto měsíce je nejstabilnější hezké počasí, nejmenší šance, že zapadnete ve sněhu a je dlouho světlo.

My jsme ale například šli k jezeru Sorapis koncem října a po menší sněhové přeháňce, která se naštěstí brzy pod slunečními paprsky babího léta rozpustila, jsme měli ideální podmínky.

Osobně bych se vyhnula měsíci srpen, kdy si většinou berou Italové dovolenou a turistická místa praskají ve švech ještě o kus víc, než běžně.

Nejlepší je vyrazit brzy ráno, nejpozději do 9:00. Jednak je parkovací kapacita celkem omezená, ale hlavně si užijete jezero s menším počtem turistů. Cestou zpátky jen budete litovat ty zástupy lidí, kteří teprve budou stoupat po úzké cestě směr jezero.

Mapa

Další články o Itálii

ULOŽ SI PIN NA NÁSTĚNKU

Zanechat Odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

admin@zahorizont.cz
Instagram